Drobečková navigace

Úvod > Denní program

Denní program

- přivítání písničkou: Dobrý den - pošleme si pohlazení / Všichni jsme kamarádi a všichni se máme rádi/

- řekneme si, který je den, měsíc, roční doba dle kalendáře

- kdo má svátek, narozeniny dostane od dětí vyrobený dárek a zazpíváme mu " Hodně štěstí",popřejeme

- procvičíme jazyk - jazykolamy,gymnastika mluvidel

- připomeneme pravidla: smíš - nesmíš

- hrajeme si, s čím máme chut

- uklidíme,umyjeme se

- pochutnáme si na ranní svačince

- svoláme se písničkou " Každá správná holka, každý správný kluk "

- povídáme si, malujeme, zpíváme, tančíme, tvoříme a objevujeme nové věci

- občerstvíme se ovocem a připravíme stolečky na oběd

- proběhneme se na čerstvém vzduchu, navštívíme "Babiččinu bylinkovou zahrádku"

- převlékneme se,umyjeme a popřejeme dobrou chut k obědu

- uložíme se na lehátka, uspíme se pohlazením, a čtenou pohádkou

- po svačince si pohrajeme a čekáme na maminky. 

 

Pravidla pro rodiče.pdf

 

Jak to u nás chodí?

Naše školka je otevřená již od šesti třiceti hodin. První ve školce musí být paní učitelka, odemkne dveře a pak všechno připraví. Každý den nás ve školce čeká spousta práce – hraní, malování, vyrábění, písničky, cvičení, pohádky a paní učitelka to vždycky musí nějak roztřídit a uspořádat, abychom to všechno stihli.

Každý, kdo přijde do třídy, tak nejdříve ze všeho pozdraví paní učitelku a ostatní děti, otočí si svou fotografii na látkové tabuli, aby všichni další kamarádi viděli, že už je ve třídě. Pak se může rozmyslet, jestli půjde tvořit hned anebo si nejprve chvilku pohraje. Já jdu vždycky nejdřív tvořit, protože mě to strašně baví. Na stolečku jsou připravené barvy a štětce nebo barevné papíry, nůžky a lepidla – podle toho, co vyrábíme. Nejlepší ze všeho je malování, protože se můžou různě míchat barvy, a to je velké dobrodružství. Zkoušíme malovat vším možným – prstem, houbičkou, kartáčkem na zuby, hadříkem. Nikdy by mě nenapadlo, že to jde, ale vždycky je z toho moc pěkný obrázek. Všechny výrobky, které vytvoříme, paní učitelka vystaví ve třídě nebo na chodbě. Maminky a tátové pak hledají ten náš. Někdy to trefí hned, ale někdy ho vůbec nemohou najít, tomu nerozumím, když jsme přece jejich!

Kolem deváté začínáme uklízet hračky a výtvarný stoleček. Když je všechno uklizené, sedneme si na koberec a paní učitelka nás všechny ještě jednou přivítá. Učíme se zapamatovat si, jaký je právě den. Nejlíp to jde předškolákům. Pak si řekneme, co nás dnes čeká, a jdeme cvičit. Cvičíme všechno možné – nejdřív ze všeho se pořádně proběhneme, zaskáčeme, prolezeme, pak si protáhneme celé tělo a nakonec hrajeme nějakou hru. Jindy třeba cvičíme pohádku nebo paní učitelka hraje na piano a my cvičíme, co piano „říká“. Máme i spoustu věcí, se kterými cvičíme – stuhy, míčky, švihadla, obruče, pytel na prolézání, lavičky, padák. Na konci každého cvičení vždycky chvilku ležíme a odpočíváme, to je asi ze všeho nejtěžší. Hraje pomalá hudba a paní učitelka říká, že se musíme naučit chvilinku ležet a relaxovat. Pak vyskočíme, jdeme na záchod, umyjeme si ruce, abychom mohli jít ke stolečku, a svačíme.

Nejlepší jsou sladké svačinky, ale učíme se jíst i různé zdravé pomazánky a zeleninu. Naštěstí můžeme jen kousek ochutnat a pak to odnést. Báječné je, když má někdo narozeniny a chce je s námi ve školce oslavit. To nás pak po svačince čeká nějaká dobrota – dort, čokoláda nebo bonbón. Slavíme moc rádi. Vzadu ve třídě uděláme velký kruh, paní učitelka přinese takovou zdobenou slavnostní židličku a na tu si oslavenec sedne. My mu pak zazpíváme narozeninovou písničku a pěkně jeden po druhém popřejeme – hodně zdraví, kamarádů a tak.. Malé děti někdy neví, co by popřáli, ale už se to postupně učí. Těm pak paní učitelka pomáhá – podat ruku a podívat se do očí. Vždycky říká, že nevadí, když malé děti nic neřeknou, protože se všechno teprve učí a že za rok už to bude lepší.

Po svačince nám paní učitelka ještě chvilku povídá nějaké nové věci, učíme se básničky a zpíváme. Někdy si čteme pohádky, doděláváme obrázky, prohlížíme si knížky nebo hrajeme divadlo. Nejvíc práce máme vždycky před Vánocemi a koncem školního roku. Vyrábíme přáníčka a dárečky a trénujeme na vystoupení pro rodiče, a to je vždycky strašně těžké!

Hned po téhle veliké práci chodíme ven – na zahrádku a v zimě na procházky. Zahrádka je určitě lepší, můžeme si tady hrát „Na policajty“,“Na zloděje“, „Na domácnost“, „ Na honičku“, stavíme obrovské hrady z písku. Když je v létě veliké horko, vyndá nám paní učitelka sprchu, vždycky pak všichni běháme pod vodou a křičíme!

Plavání je vždy v pondělí v plaveckém bazénu ve Vyškově. Tam se nám věnují, kromě našich paní učitelek také vycvičení instruktoři, kteří  to s dětmi náramně umí! Na bazénu je spousta balónků, vodolepek, destiček, pásků, se kterými trénujeme, abychom se naučili dobře plavat. Musíme umět i bublat a foukat do vody, schovat pod vodu celou hlavu, skočit z okraje. Když se někdo hodně bojí, paní učitelka ho drží za ruce, aby se nepotopil. Nás, co se rádi potápíme, někdy vozí jako velryba až úplně u dna! Někdo se třeba bojí, ale to nevadí, protože příští rok to bude určitě lepší a zvládne toho ve vodě víc.

Kolem půl dvanáctá už jsme všichni zase zpátky ve třídě a těšíme se na oběd. Pak všichni sedíme u stolečku a čekáme, než je ve třídě ticho, aby nám paní učitelka popřála dobrou chuť. U stolování se nehlučí, to už všichni víme.

Po obědě si vyčistíme zuby, převlékneme se do pyžama a jdeme na postýlku. Vždycky v pondělí má každý čisté pyžamo, a tak si prohlížíme, s jakým je tentokrát obrázkem. Na postýlku si s sebou můžeme vzít jednoho plyšáčka a knížku na prohlížení. Nejdřív nám paní učitelka povídá pohádku, někdy čte povídání na pokračování a na to se hodně těšíme, protože se dovíme zase něco z příběhů dál, pohádku z cédéčka také rádi posloucháme, pak nám čte knížku. A to je nejlepší, některé pohádky a příběhy jsou totiž strašně napínavé!

Když si všichni pořádně odpočinou, vstáváme a jdeme na svačinku. A po svačince si můžeme hrát – s čím kdo chce, buď ve třídě, nebo na zahrádce. Odpoledne strašně rychle utíká, a tak se někdy vůbec neradujeme, když pro nás maminka nebo tatínek přijdou moc brzy. Nedá se ale nic dělat, rozloučíme se a jdeme domů.

Každý z nás se pak zase těší na ráno, protože každý chce být ve školce alespoň jednou v životě první. Ten, kdo to již zažil, tak říká, že je opravdu nejlepší ze všeho mít paní učitelku a celou školku alespoň na chvilinku jenom pro sebe!

21. 8. Johana

Zítra: Bohuslav

Aktuality

Kontakt

Mateřská škola Mořice
Mořice 1, 798 28 Mořice
 
Mgr. Alena Řezáčová, ředitelka
Telefon: 582 388 347
Email: skolka@morice.cz

 Odkazy

Obec Mořice

Zámecká knihovna Mořice

Návštěvnost stránek

015032